5 věcí které si nepouštět do života, aneb pravidla, která nám usnadní spokojené bytí.
Dnešní článek je opět o věcech, které nám hodně usnadní život. Tedy zejména, pokud je do svého života nepustíme. Pravdou je, že všichni se dopouštíme chyb. A stejně tak jsem se mnoha z nich dopustila i já (a bůhví kolika se ještě dopustím). Ale právě díky tomu, díky mnoha zkušenostem kterými jsem si zvládla projít, dokážu říct, kterých věcí by bylo snazší se vyvarovat. A jsem rozhodnutá se o to do budoucna pokoušet.
Šanci k omylům dávám maximálně 3x
Pokud mi někdo třikrát za sebou dá nějaký slib, který zruší, příště už s jeho sliby prostě nepočítám a zařídím se podle svého, nehledě na jeho slova. Pokud mi někdo třikrát neuhradí fakturu, může slibovat co chce - ale práce pro něho prostě končí. Jistě, dávám lidem šanci dostát svým slovům, a to klidně do nekonečna. Ano, nebráním nikomu ve splnění jeho slibu, nebo včasné úhradě faktury (což jsou namátkou dva příklady které mě napadly, ale určitě jich je mnohem víc), jistě se ráda nechám přesvědčit o tom, že všecko jde. Ale už na to nebudu ani spoléhat, ani čekat.
Nechci kolem sebe negativismus
Právo nadávat a být negativní máme každý. Čas od času jsou tyto věci na místě a jsou právem každého z nás. Stejně tak je občas dokonce zdravé si od plic zanadávat a postěžovat, patří to prostě k životu a zachování si zdravého rozumu. Co ale nechci, jsou pravidelná setkání nad pravidelným lamentováním. Existují lidé, kteří pořád řeší nějaké problémy. Pořád dokola je probírají. Pořád si na ně stěžují. Tito lidé jsou rovněž z nějakého důvodu přesvědčeni, že vy žádné problémy nemáte. Možná jsou o tom přesvědčeni právě proto, že vy víte, že neustálý negativismus vám nepomůže a tedy se podobným způsobem neventilujete. Jakkoli, i já mám svoje krize. A to, že je permanentně netlačím všem lidem okolo do hlavy neznamená, že můj život je růžový obláček. Ze všech těchto důvodů se chci obklopovat lidmi, kteří své problémy raději řeší, než by se vyčerpávali neustálým stěžováním si.
Vyhledávám (a buduji) vyrovnané vztahy
Pokud navážu na výše zmíněné, ráda si vyslechnu stížnosti a depresivní výlev kamarádky. Pokud mám jistotu, že to není jednostranným pravidlem našeho vztahu a že i ona dává podobný prostor mně. Ráda ukazuji dobrou vůli ve snaze se sejít, udělat si čas, přizpůsobit se potřebám druhého. Ale pouze do té míry, do které je druhá strana schopna činit nápodobně, nebo se o to minimálně snažit. Jednostranné vztahy nefungují. A to ať už se jedná o přátelství, nebo partnerství. Vztahy, ve kterých jeden pouze bere a druhý dává, prostě nejsou můj styl. A dokážu to říct i právě z toho důvodu že vím, kolik jsem schopna obětovat pro druhého a jak moc dokážu ze sebe dát.
Nenechám si sáhnout na svobodu
Moje svoboda je i o tom, že se mohu dobrovolně rozhodnout svou svobodu omezit. Ale je to vždy jen a pouze moje rozhodnutí, nikdy ne právo druhého si ode mě určitá omezení vyžadovat. Svůj život mám právo žít tak, jak chci. Pokud se to někomu nelíbí, má stejně svobodné právo můj život opustit. A samozřejmě já na sebe beru veškeré následky, které z toho plynou. Ano, vztah má být vyrovnaný. Ano, ideálně dávají oba stejně, nebo tolik, kolik je jim příjemné. Ale NE, nikdy nemá druhý právo, po mně něco vyžadovat výčitkou. Kdo má komu kdy zavolat, na kom je řada s návštěvou a podobné "úzkostlivé" vypočítávání je stejně mimo, jako výčitky s kým a kde jsem stihla být, zatím co jsme nebyli spolu. Pokud někdo nechápe, že to co pro druhé dělám, dělám ze své dobré vůle co nejlépe a nestačí mu to - ve svém životě ho nedržím.
Nepřijímám křivá obvinění
Existují lidé, kteří jsou velmi citliví na to, když podobná pravidla ve vašem životě "objeví". Zpravidla jste pak pro ně zlí, nedostatečně empatičtí, sobečtí a tak dále. Podobnou věc pokládám za jednoznačné potvrzení, že naše pohledy na život se natolik různí, že nemá smysl se pokoušet je stmelit.
Poznali jste se jako "ti citliví"? Hlavu vzhůru, nic proti vám. Naučit se respektovat "životní pravidla druhých" je ve vašem vlastním zájmu. Může vám to pomoci mít víc přátel, včetně funkčního dlouholetého vztahu. Zkuste se zamyslet nad tím, co vy sami dáváte do života svému okolí a jestli nesetrváváte ve vztazích, kde někdo porušuje zmíněná pravidla vůči vám. Rozlišujte mezi manipulací a upřímností s jasnými pravidly.
Kruté? Nemyslím. Ne víc, než se nechat využívat, deptat a stahovat do koloběhů, které nikam nevedou.
S láskou J.
1 comment