5 věcí, které mě fascinují na druhých
Je spousta lidí, na kterých obdivuju spoustu věcí. Některý z nich jsou pro mě fakt na hranici pochopitelnosti a možná proto mě tak fascinujou. Nemůžu říct, že bych kdy měla jakýkoli idol, ale co se jednotlivých vlastností týká, tam je určitě široké pole inspirace. A nejvíc samozřejmě tam, kde já samotná hodně pokulhávám.
Vůle
Když na to přijde, dokážu se zapřít a vydržet co málokdo, nebo si trvat na svém, ať to stojí co to stojí. To se ovšem musí jednat o některý ze souboru mých životních principů, který pokládám za zásadně důležitý. Ale jakmile přijde na omezování vlastního požitkářství a rozkošnictví, pak jsem fakt marná.
Strejda zhubnul dvacet kilo. No fajn, sice pod výhrůžkou lékaře, ale mám obavu, že mně by se spíš podařilo umřít, než mít jeho disciplínu ve stravování. Prostě se tak jednoho rána vzbudí a řekne si, že ode dneška nejí žádné tučné, ovoce a sladkou zeleninu jen dopoledne, chléb jen žitný a v minimálním množství a samozřejmě, žádný cukr. A hned s tím začne a bez žádných dramatických výkyvů tak jede několik měsíců.
Dopytle jako??? Je snad nějakej robokop, terminátor, nebo jiná sci-fi postava? Na tohle fakt nemám. Ale umět to, tak mi svět leží u nohou! :))) Vůle je totiž zásadní věc, která dělí úspěch od neúspěchu. A nejen ve stravování. Takže jak se říká, že uspět může každý, existuje dodatek: "...každý, kdo umí prokázat vůli vytrvat".
Bohužel je to pro mě tak trochu "patovka", protože když jsem přemejšlela jak si vypěstovat pevnější vůli, nenapadlo mě nic jinýho, než že potřebuju vůli si ji vypěstovat. :)) Ale tak uvidíme, hlavně se nevzdávat. :))
Dochvilnost
Dochvilnost je něco, na co si musím dávat obrovský pozor a stojí mne to vážně hodně sil. Ty mám v tomhle smyslu celkem omezené, takže jsem ráda, když se mi podaří je vyčerpat na zásadní pracovní záležitosti a pak už to odnáší moje okolí. Ttím hůř, čím bližší vztah ve skutečnosti máme. Fakt to nedělám schválně. Fakt se pokaždé snažím přijít včas. A fakt to dopadá jen v 50ti procentech ze sta. Protože někdy už jsem na odchodu a jak na potvoru se stane milion věcí.
Všichni mi najednou volaj, i lidi, který jsem neslyšela dvě stě let. Nemůžu chytit psa a zavřít ho domů. Najednou je potřeba řešit neodkladné pracovní záležitosti, u kterých je potřeba koukat do počítače. (Takže ho zase zapnout, žejo). Nebo mám naopak tak hrozně moc času, že se (štědrými časovými možnostmi) nechám ukolébat k soustředěné práci a najednou je za pět minut dvanáct. A ne dvanáct jako dvanáct, ale jako pozdě. :)) Nevim, jak je to možný, ale poslední hodina se většinou rovná běžným pěti minutám. Pocitově. Takže se jen podívám na hodiny klasicky po pěti minutách a tohle je vlastně podpásovka! :) A to není samozřejmě všechno. Těch věcí je tolik, kolik je jen schůzek a všechny se spiknou, jen abych tam nepřišla včas.
Talent
Teď se dostáváme k vyššímu levelu. Talent. Schopnost něco výjimečného vymyslet. Výjimečná schopnost zahrát na hudební nástroj tak, že vám z toho praská aorta. :) Namalovat obraz, zachytit jakýkoli jiný, třeba "jen" emotivní výjev na plátně, ve fotografii, skulpturou... Napsat báseň. Vidět věci pro 90% lidí neviditelné a ještě jim dokázat dát tvar, barvu i zvuk. Tohle mě neskutečně fascinuje.
Jestli je co hodno obdivu (a zvlášť na ženách), není to značkový outfit, míra kulatosti zadku nebo (ne)povislosti prsou. Není to ani počet kabelek, nebo zážitků, kterých se jim dostalo díky svým (i cizím) mužům. Je to vlastní mozek, um, talent a schopnost uspět sama za sebe. Toho kolem sebe vidím pomálu.
Majetek
Jo. I majetek je něco, co se nestydím obdivovat. Protože je důsledkem všech těch schopností, plus schopnost další - a tou je proměnit ostatní schopnosti v majetek. :D Takže určitě fandím tomu, pokud kdo má něco krásného, drahého, či luxusního, protože aby se si to mohl dovolit, musel něco dokázat.
No. Tak by to bylo v ideálním světě. Něco dokázat, totiž neznamená se vdát, zdědit, někoho šidit, nebo někoho okrást... Ať už je to schopnost, know-how, nebo peníze samotné. A tím pádem počet lidí (v tomto smyslu) obdivuhodných, rapidně klesá. Takže vlastně jo, majetek se někdy dá obdivovat sám o sobě, ale často se mi spíš hnusí to, co stojí za ním. A navíc - čím více věcí vlastníš, tím více věcí vlastní i tebe samotného. ;)
Zero waste, minimalismus, návrat k přírodě
Pokud toho není příliš :)) A co je podle mne příliš, tu dneska rozepisovat nebudu. Nicméně další věcí, která se mi na druhých líbí, je životní styl ve smyslu zero waste, minimalismu a víc přírody v každodenním životě.
Hrozně by se mi líbilo mít v šatníku pár základních věcí, ve kterých se cítím i vypadám dobře, žít v útulné domácnosti ze které čiší praktický minimalismus a produkovat jen bio odpad. :))) A vlastně to v občasných návalech i zkouším:
Pořídím si do skříně pár základních kousků. Za pár týdnů mi těch pár kousků připadá špatně zvolených a pořídím k nim jiných pár kousků. No a takhle to proběhne ještě párkrát a o minimalistickém šatníku nemůže být řeč. S domácností je to jakbysmet. Tam problém začíná už u třídění, na který se mi nějak nedostává času. A když máte ještě třídit a recyklovat po dvou generacích před vámi... Je to pasé. Jo a jednou jsem taky koupila bio bambusový ponožky Nunymu. Strašně se po nich osypal a od tý doby mám podobný experimenty zakázaný, stejně jako s přírodními antiperspiranty.
Ale jak říkám, minimalista ani člověk přírodní z nebe nespadl a pořád nad sebou nelámu hůl. :)
Co fascinuje, nebo inspiruje vás, na druhých lidech?
