V dnešním článku se dozvíte:
jak udělat tlustou čáru za minulostí a znovu začít žít
jak se co nejrychleji dostat skrz těžká životní období
jakými fázemi je nutno projít na cestě ke svobodě
jaká nás čekají rizika, kterým je dobré se vyhnout
Jak udělat tlustou čáru za minulostí a znovu začít žít
Dnešní článek je na vaše přání. Zajímal vás námět "nové začátky", a jelikož je to téma, které se aktuálně týká i mně samotné, rozhodla jsem se popřemýšlet a napsat k tomu pár slov.
Mezní situace a jak se s nimi vypořádat
Život každého z nás s sebou přináší různé situace. Bohužel i takové, které jsme nečekali, neplánovali a nikdy jsme je nechtěli zažít. Mezní situace nás přivádí na pokraj našich sil, otřásají našimi životy a je jen na nás samotných, zda se s nimi vypořádáme k našemu obohacení, nebo k naší ztrátě. Člověk si nevybírá, co všechno ho v životě potká, nicméně vždy si může vybrat, jak s tím naloží.
Rozvod. Rozpad rodiny i veškerých idejí. Smrt někoho blízkého. Tragická nehoda. Náročné životní období, do kterého jsme se nedostali z vlastního přičinění. To všechno a řada dalších situací může způsobit, že se cítíme být na samotném dně, a všechno co chceme, je prostě a jednoduše konec. Konec všeho trápení, konec dalších vrstev bolesti a zklamání, konec všeho, co jsme nikdy nechtěli zažívat. Jak za vším udělat tlustou čáru a znovu začít žít?
Nevyhýbat se bolesti, nehledat zkratky ven
Zní to trochu paradoxně, ale nejkratší a nejrychlejší cesta ven ze všeho, co nás týrá, je nehledat zkratky a nesnažit se celý proces osvobození uspíšit. Pokud chceme znovu začít žít, je velmi důležité důkladně prožít i všechno, co tomu předchází. Lidská duše má své principy fungování, a než budeme schopni udělat za vším špatným tlustou čáru, musíme jí dopřát projít všemi fázemi, které nám to ve výsledku umožní. Jaké fáze nás čekají?
Šok, překvapení, odmítání, smutek, truchlení, vztek, zlost, opět smutek a ve finále konečně opuštění celé záležitosti. Je důležité uvědomovat si, že žádná z emocí není špatná ani nepřípustná, všechny jsou na místě a všechny bychom si měli dopřát prožít. Ano, je to nepříjemné, ale nic jiného nám nepomůže. Někdy dokonce nestačí prožít si celý proces jednou a je nutné projít jím několikrát. Pokaždé znovu je však celý koloběh snazší. Dopřejte si chvíle o samotě, kdy si dovolíte všechno oplakat až do poslední slzy, vyvztekáte se na polštáři, vykřičíte v lese a pak se znovu vybrečíte. Mějte sami se sebou soucit a klidně se politujte. Lítost by však neměla být poslední a konečnou fází. Vyhlížejte moment, kdy je na čase udělat za vším tlustou čáru.
Tlustá čára je rozhodnutí
Největším rizikem při snaze vyrovnat se s tragédiemi, je "zamrznutí" v některé z ozdravných fází. Člověk se nepustí vzteku, který si schová v některém z duševních šuplíčků, jako životní memorandum. Neopustí fázi sebelítosti, kterou povýší na svůj oprávněný, životní status. Jistě, na to všechno máme určité právo, ale dokud se budeme držet pouze práva a vynecháme milosrdenství a odpuštění, pak se nad některé věci nikdy nepovznesem a zatarasíme si cestu k dalšímu růstu i k "životu za tlustou čárou". Tlustá čára je rozhodnutí.
Rozhodnutí udělat za vším tlustou čáru není dobré uspěchat, ale stejně tak není dobré jej zbytečně protahovat. Osobně věřím, že pokud člověk upřímně hledá ten správný moment, kdy je na čase posunout se dál a oddělit se od minulosti, pak jej pozná. Musíme počítat i s tím, že stejně jako je občas nutné projít celým procesem uzdravení několikrát, je nutné i několikrát kreslit za vším tlustou čáru. Každé takové rozhodnutí je však pevnější, snazší a trvalejší, až jednoho dne zjistíme, že konečně stojíme za čarou.
Odpovědi, které nám pomáhají znovu začít žít
Z mé vlastní zkušnosti bych řekla, že celý proces osvobození se od minulosti komplikuje řada otravných otázek. Potřebuji odpovědi a dokud je nemám, situace se mi opouští velmi nelehce, je-li to bez odpovědí vůbec možné. Pokud to máte nastaveno podobně, je nutné akceptovat, že na některé věci odpověď nikdy nezískáme. Na ty ostatní však odpověď mám.
Proč zrovna já?
Protože když ne ty, tak kdo? Nejsi ničím výjimečnější než ostatní. To, co potkalo tebe, potkává všechny. Každého jinak, jindy a v jiné míře. Všichni bojujeme. Někdo to má možná snazší než ty, vždycky to ale bude mít někdo i mnohem těžší.
Co jsem udělala špatně?
Možná vůbec nic. Možná jsi dělala všechno správně a špatně se zachovalo okolí. Protože kdybys udělala něco zlého, pak to dost pravděpodobně víš.
Všechno je to moje vina, zasloužím si to.
My všichni jsme čas od času viníky. Člověk je stvoření chybující. Každá chyba se však dá odpustit i zkusit napravit. Nehledě na tvé chyby si zasloužíš být šťastná a žít dobrý život, protože kdyby bylo štěstí jen po zásluze, pak by ho neměl nikdo z nás.
Udělej za vším tlustou čáru a vykroč do života za ní! :) Čekaj tě skvělý věci!
Věříš tomu? Těším se na komentář. Pomohl ti článek? Budu ráda za zprávu nebo komentář. Máš pro mě další téma, které by sis na blogu chtěla přečíst? Napiš mi, budu se těšit! :)
