Dread journey: Jak to s těmi dredy začalo
Dnešní post bude o dredech. Který fakt miluju tím víc, čím dýl je nosím a stávají se mojí součástí. Ne, nemám ani limit, ani věkovou hranici, kdy je plánuji sundat. Teď jsou moje a uvidíme, do kdy mi s nimi bude fajn. A jelikož jste z nich byli poměrně nadšení a padalo celkem dost otázek, určitě jim věnuji nějaký ten příspěvek. Dnes o tom, jak (a proč) začala má „dredí cesta“. :)
Vždycky jsem patřila k lidem, kteří byli otevřeni experimentům. Samozřejmě, spousta z nich nedopadla vždycky na jedničku, a to je možná důvod, proč jich (s přibývajícím věkem a ubývající ochotou nést rizika) ubývá. :D Nicméně, už nějakou dobu jsem se necítila úplně svá, ve svých vlastních vlasech, :D což mi také "pomohlo" při rozhodování.
Jsem přesvědčená o tom, že dlouhé vlasy mi nesluší. Tedy klasické, dlouhé vlasy. Párkrát jsem se o ně pokoušela, ale nedošlo „to“ dál než na ramena. Výsledný, rovný „splih“ mne časem přesvědčil, že já jsem pro krátké a „vrabčí“ účesy. Ale asi už to bylo dlouho. Dlouho, co nebyla žádná pořádná změna.
Nejspíš bych se k ničemu neodhodlala, kdyby si moje kadeřnice nezlomila ruku. Ale stejně jako příležitost dělá zloděje, v tomto případě příležitost udělala „dredistku“. Vznikl prostor pro spekulaci „co teď s vlasama“ a vzpomínky, jak jsem vždycky chtěla vyzkoušet podobnou „avantgardu“ :D
Pak už zbývalo jen sehnat někoho, kdo mi pomůže s realizací. Dala jsem na doporučení, což se mi mmj. osvědčuje nejlépe. Prostudovala jsem možnosti, poradila se o výsledku s „dredovou odbornicí“ o výsledku a vrhla se do akce.
Jo, měla jsem strach, že budu vypadat jak idiot. Jo, říkala jsem si, že pokud se tak stane, bude to asi neblběji utracenejch osm ticíc na světě. Ale riskla jsem to. A zatím toho nelituji, i když první dny s dredama byly fakt, fakt hrozný!
Naplétání dredů
Ať už se „dredí“ vaše vlastní vlasy, nebo se naplétají umělé (nejčastěji kanekalon, ale můžete si koupit i pravé vlasy), realizace je dost nepříjemná. Pokud se nejedná o pseudo dredy, tedy předem hotové dredy, které se napojí na vaše vlasy krátkým copánkem, trvá také velmi dlouho. Aplikace tak zvaných „pseud“ je časově mnohem méně náročná, tedy i mnohem méně nepříjemná. Každopádně výsledek není trvalý. Pseuda po zhruba třech měsících sundáte, vaše vlasy jsou netknuté a vy si své copky schováte k další aplikaci. Mně se ale nelíbilo, jak tento druh dredů vypadá přímo u vlasové pokožky, tak jsem jej vynechala a rozhodla se pro dredy klasické, nebo také silky.
Klasické dredy
Splétají se vaše vlasy, na které se následně stejným způsobem naplétá kanekalon. V případě, že chcete dredy krátké, nebo máte dlouhé vlasy, „dredí“ se jen váš vlastní, vlasový materiál. A není to úplně procházka rajskou zahradou. Vlasy se oddělují po pramenech, které mohou být různě tlusté. Vychází se z velikosti hlavy a hustoty vlasů, nicméně, lze je na přání udělat tenčí, nebo naopak silnější. Zpravidla se počet dredů pohybuje mezi 50 až 100 kusy. Já jich mám krásných 72. :)
Dredy vznikají v řadách, ve kterých nesmí stát jednotlivé prameny přímo za sebou, aby se nepřekrývaly. Používaná metoda je „cik cak“, takže když je stáhnete do ohonu, rovná se jeden vedle druhého a zapadají do sebe, namísto aby se překrývaly.
Jak se „plete“
Metod pletení je vícero a často se kombinuje jedna s druhou. Začíná se s pramenem vlasů, který se postupně „drhne“ a otáčí, aby vznikal dred. Může se pomáhat hustým hřebínkem, kterým se pramen přitupíruje, aby šlo pletení rychleji. Někteří ovšem staví na tom, že pletou jen ručně.
Negativa
Představte si, že vám někdo oddělí pramen na spánku a začne vás za něj systematicky tahat. Pocit je podobný, jak když se plete copánek, ale jelikož nejde o pletení, ale drhnutí, kdy se vlasy v pramenu oddělují od sebe a zase kroutí do „válečku“ máte pocit, jak když vás někdo kráká za vlasy. Občas se k tomu nechtěně přimotá pár vlásku odjinud, což je už vůbec chuťovka, takže jich možná pár i vytrhnete, nebo se musí zase oddělovat zpět kam patří. Za jeden pramen vás takto tahají cca půl hodiny. Výsledkem je vytahání za vlasy, po celé hlavě, postupně po pramíncích, které trvá přibližně 8 až 15 hodin, a mnohdy se musí dělat na vícekrát, protože najednou za celý den to jedna osoba nemá šanci stihnout.
Pozitiva oceníte až časem, i když těch negativ bude také víc. ;) Dočtete se příště.