Novodobá nemoc: Málo času
"Nemám čas!" Jak často slýcháte tuhle větu?
Neznám člověka nad 30, kterej by si pro sebe nepřál víc času, nebo by nechtěl aspoň trochu “zpomalit”. Tak si tak říkám, čím to vlastně je? Je to tak, že naše babičky si pro sebe nepřály nic, protože braly dřinu jako součást životního údělu? Když totiž zalovím v paměti, rozhodně nemám pocit, že by mohly volnej čas rozdávat. Jako jo, netrávily ho na netu, ale zas ho víc obětovaly druhým. Vnoučatům, práci na zahradě, domácím zvířatům… Není, spíš než úbytek času napříč generacemi, chyba v nás?
Svět milionů informací v několika vteřinách
Jsme překonzumovaní nepřeberným množstvím informací, jak se dá trávit život a volný čas. Je nám prezentováno nepřeberné množství velkolepých myšlenek, jak nic není nemožné.
Jak podnikat z pláže, jak se dá ekonomicky cestovat a objet zeměkoule jen s batůžkem na zádech. Jak dostupné jsou veškeré světové destinace, jak nutné je pečovat o sebe a relaxovat. Jak fantasticky vypadají všechna ta wellness centra, kosmetická studia, bistra a podniky, který by bylo skvělý navštívit! No a pak je tu reál. A není divu, že nám najednou náš vlastní časoprostor připadá smrštěný do do suchý křížaly, a že trpíme syndromem "málo času". Protože i kdybychom se po*rali, to všechno se za jeden život ani stihnout nedá. Běžný člověk totiž 8 až 10 hodin denně tráví vyděláváním peněz, aby si pak moh’ koupit aspoň okurkovou masku na "oteklý voči" a zajet jednou ročně na dovolenou. Další dvě hodiny denně věnuje dětem, rodině a tak dále, další hodinu až dvě vaření, úklidu a organizaci osobního prostoru…
Je normální, pokud je tvůj život z 80% dřina a zbylá procenta ještě musíš dělit mezi deset dalších věcí.
No, moc nám toho nezbývá, že? Ale měly to generace před námi jednodušší? Nebo prostě jen uměly brát život takový, jaký je, čekat míň a být spokojení s tím, co maj?
Spokojenost s tím, co máš, i když je to z 80% dřina
Jooo joo joo. Ta přeinformovanost. Už jsem jí nasáklá a taky bych to všecko chtěla. Párkrát kliknout do PC klávesnice z pláže, pak už jen sledovat jak mi cinkne pár desítek tisíc na účtu a jít si zase zaplavat. :) Bohužel tahle cesta je jen pro vyvolené (a jejich manželky). Neříkám, že každý z nás nemůže být "vyvolený", určitě věřím tomu, že člověk může dosáhnout všeho po čem jen touží. Nicméně ne každý dokáže obětovat všechno, co je potřeba, aby toho dosáhl. Takže "vyvolení" vždycky budu v menšině.
Hloupost je nedostatek informací
To jsem někde četla, ale zas jsem zapomněla kde. :)) Někdo se zamýšlel nad příčinami hlouposti a logicky je viděl v nedostatku informací a vzdělání. Následně si ale povzdechl, že "od doby, co lidi mají internet, chytřejší nejsou". ;)
Internet nečiní lidi chytřejšími, nýbrž frustrovanějšími.
Ne, fakt nemám nic proti internetu. Miluju ho. Svým způsobem mne živí. Jen s sebou prostě nutně nese určitá úskalí, který je dobrý mít na vědomí. Třeba že internet čas stejně šetří, jako požírá. Objektivně informuje, ale taky vytváří mylný dojem. Internet v podstatě jen prezentuje člověka se vším, co k němu patří.
A tak je otázkou, zda vážně máme málo času, a méně času než naše (pra)babičky. Třeba se prostě jen víc koukáme na televizi a scrolujeme mobilní obrazovky. ;)
Tip jak mít víc času
Chtělo by to nějaký tip závěrem. Takovej ten zaručeně funkční. :) Třeba že jediný způsob jak mít víc času, je efektivně využívat ten čas, který už mám.
Co vy a časová tíseň? Myslíte, že je to dobou?
Těším se na komentáře!
1 comment