Inspirativní: Vánoční poselství pro šťastnější život

Kdo by nesnesl být ještě o trochu šťastnější? :) A nejen o Vánocích, že? Ale zejména o Vánocích je, podle mého názoru, třeba znovu a znovu pokládat kontrast a druhou tvář komerci, spěchu a starostem. Ty máme sice v průběhu celého roku, ale v právě v tomto ročním období, kdy venku přituhuje a rozžíhají se vánoční stromky, máme možná tak trochu měkčí srdce a snáz do něj pronikne Vánoční poselství. Pro šťastnější život, třeba. Náš, i lidí které máme kolem sebe.

Čím jsem starší, tím víc jsem přesvědčená o tom, že ty nejhlubší, největší životní pravdy, jsou současně i ty nejjednodušší. Štěstí, radost a pokoj (nejen o Vánocích, ale během celého roku) nejsou nic, co je pro jednoho nedosažitelné a pro druhého zdarma. Nejsou to ani žádné hluboko skryté věci, poklady, ke kterým by se člověk musel prokopávat jako horník. Naopak. Leží úplně obyčejně na povrchu zemském, "jen" je posbírat. Když to "JEN", je často ta největší složitost. Vyžaduje totiž naši aktivitu. Aktivitu poslechnout často úplně jednoduchou radu. Takže pár rad by bylo...

a je na každém z nás, jak s nimi naložíme.

Buď sám sebou

Být sám sebou vyžaduje se nejprve poznat. Poznávej se tedy čtením knih, posloucháním příběhů, žitím každodenního života, skrze vztahy s lidmi kolem sebe... a když najdeš to, kým ve skutečnosti jsi, ŽIJ TO, buď sám sebou a nestyď se za to. Neopakuj se po druhých. I kdyby to nebylo ani in, ani cool, ale prostě jen obyčejné, veselé, nebo naopak neobyčejné a dobrodružné... JSI TO TY! A to je nejvíc, co v životě můžeš mít.

Nestyď se požádat

Když něco chceš, něco se ti líbí, po něčem toužíš... nestyď se o to požádat. Líná huba holé neštěstí, jak praví stará, česká pravda. Není nic jednoduššího, než požádat a říct si o to, co by se mi líbilo. Ne vždy se ti (pravda) na tvůj požadavek dostane kladné odpovědi, ale to už je druhá věc. Když nepožádáš, nedostaneš nic na sto procent.

Nestyď se chybovat

Chybovat je lidské. Chybujeme každý. A proto není důvod se za své chyby stydět. Naopak, chyby jsou cenné a důležité v procesu učení se. Pokud je nezamaskováváme, ale umíme si je přiznat, prozkoumat je a vzít si z nich poučení, posouvají nás v životě kupředu a blíž svým cílům.

Odpouštěj rychle

Ti co odpouštět neumí, to zpravidla neradi slyší. Ale odpouštět rychle, je skutečně nejvíc důležité hlavně pro nás samotné než pro toho, kdo se vůči nám nějak provinil. Zloba, vztek, zášť , uchovávání si pocitu křivdy nás deformuje zevnitř. Mění to náš pohled na lidi i situace, které pro nás budou mnohem černější, než ve skutečnosti jsou. Ovlivňuje to naše rozhodování i úsudek, které se promítá do vztahů které navazujeme (i do těch stávajících) a působí, že se mohou zbytečně pokazit. Odpouštěj rychle.

Buď pravdivý sám k sobě

Nejenom k tomu, abys uměl odpustit, je potřeba být k sobě upřímný. Pokud tě co vytočí do běla, nebo ti něco ublíží, nemá cenu dělat, jak se říká, "z ho*na větrník" :))) Vyvztekej se někde v soukromí, pobreč si, dej věcem pravá jména - a pak je hoď za hlavu.

Buď pravdivý k druhým

Čím více kalkuluješ a promýšlíš, zejména ve vztazích, tím větší šance je, si vztahy kolem sebe zamotat. Pokud chci, aby mne někdo vytáhl na rande, je nejjednodušší mu to otevřeně říct. Můžu se sice snažit o to, aby se to nějak dovtípil, pak ale riskuji nepochopení. Navíc - pokud se i ten druhý bude snažit o to, abychom my něco pochopili, může z toho vzniknout totální guláš a jedno velký nedorozumění. :D

Tohle je základ pro naše opravdový štěstí. Dalo by se ještě přidávat, jako například že není třeba závidět, pomlouvat, příliš nad věcmi přemýšlet a nadmíru se snažit všemu porozumět... ale to už je trochu vyšší level. A na úspěch má vždycky největší šanci všecko to, s čím začneme postupně. ;) Takže třeba v nějakém dalším článku, pokud budete chtít.