Jak být šťastnější: Najdi kompromis mezi tím, co miluješ a tím, co musíš.
Jsem rozkošník a požitkář. Hrozně blbě se mi dělaj věci, který nesnáším nebo který mě nebavěj. Ale má to snad někdo jinak? Bohužel do života patří i hromada věcí takových, který bytostně nesnášíme a přesto se jim nevyhnem.
Dnešní článek na téma "jak být šťastnější" bych tedy ráda zaměřila na hledání kompromisu. Kompromisu mezi věcmi, které milujeme a věcmi, které musíme.
Člověk stráví 80% života v práci
Simvás, to není zrovna nejpřesnější průzkum typu "američtí vědci potvrzují", ja? :) Ale faktem prostě je, že člověk stráví prací tu největší a nejproduktivnější část svého života. Práce je tedy logicky jedna z nejdůležitějších věcí, které mají přímý vliv na náš celkový, životní pocit a prožívání štěstí, radosti nebo spokojenosti. Baví vás ta vaše? Pokud ne, je čas na změnu. Změna není lehká a často se k ní člověk velmi dlouho a strastiplně probojovává a odhodlává, zejména z důvodu finanční (ne)jistoty. V podstatě je to opět o prioritách. Je pro mě důležitější dělat to, co mě nebaví a mít za to slušný plat, nebo se spokojím s menším, měsíčním obnosem a budu dělat věci, které mám ráda?
Většina z nás to má tak, že i práce baví nárazově
Ke zjištění, že jsem (pracovně) někde, kde být nechci, nebo se mi to vyloženě protiví, vede většinou delší cesta. A většina z nás to má spíš tak, že i práce baví nárazově. Pokud tedy můžeme říct, že východisko není ve změně pracovní pozice, je třeba si věci neprotivit a naopak, snažit se do nich zamilovat. :)
"Vidím to pozitivně"
Základ. Úhel pohledu a poloplná nebo poloprázdná sklenice... Všichni určitě víte o čem mluvím. Ničemu nepomůže, když budeme nadávat na směnný provoz, nebo časné ranní vstávání. (A že bych teda nadávala) :D Vidět pozitivně znamená zaměřit se na výplatu! :))) Nebo na fungující, pracovní kolektiv. Na pauzy na kafe, který by jinde nemohly být... A tak dál. Každá práce, věc, místo i lidé mají svá pozitiva a je dobré hledět spíš tímto směrem, než se ještě sám více demotivovat.
Musím?? Já NIC nemusím!
Pamatujete na pyšnou princeznu? Ve své podstatě měla pravdu. Člověk opravdu musí jen umřít, jak se říká. A to je dobrý si uvědomit, aby člověk našel pozitivnější vztah k věcem kolem sebe, o kterých je přesvědčen, že musí.
Ty nemusíš chodit do práce. Nemusíš umývat nádobí, ani uklízet. Jediné co musíš, je nést důsledky svých rozhodnutí. Nemusíš chodit do práce ale můžeš pak být houmlesákem. :) Juchůů! K čemu mířím? K tomu, že když se nad věcmi zamyslíš do důsledku, měla by sis uvědomit, že veškerá rozhodnutí ve svém životě děláš skutečně jen ty sama a děláš je protože chceš. A uvědomění, že do práce chodím ne protože musím, ale protože chci, činí i tu nejhorší práci mnohem snesitelnější. Celý život a všechno co jen obnáší, je ve skutečnosti absolutně dobrovolný. Jediná věc, kterou si nevybíráme a kterou musíme, jsou zmíněné důsledky našich voleb a rozhodnutí.
To všechno jsem ilustrovala na práci, ale týká se to samozřejmě úplně všeho. Je dobrý si uvědomit, že my samotní jsme ti, kdo mají nad vlastním životem tu největší moc a kontrolu. A je dobrý i to, šéfovat svůj život takovým směrem, který nám přináší pozitivní důsledek.
Nenadávej. Hledej kompromis
Chceš být šťastnější? Tak nenadávej, ale hledej kompromis. Kompromis mezi zábavou a snesitelným důsledkem. Uvědom si, že "nic nemusíš", ale pokud nechceš nést nepříjemný důsledek, tak vlastně "chceš". Dělej to co chceš, hledej na tom pozitiva a snaž se hledat takové cesty, které všechno mohou přiblížit rovině zábavy. :) A život bude nejprve snesitelnějším... a následně i šťastnějším.
