Jak objevit to pravé kouzlo Vánoc a znovu se těšit na Ježíška, jako malí
Kam zmizelo kouzlo Vánoc?
Nemáte pocit, že v určitém věku se někde začalo to opravdové, hřejivé kouzlo Vánoc někam vytrácet? Že jsme si to kdysi užívali mnohem víc? Já musím přiznat, že to tak vnímám. Ale chci to jinak, takže jsem vyrazila "do boje" a začala úvahou PROČ.
Proč mě z Vánoc polejvá pot a nemůžu se už těšit na prskavky a novou panenku? Je to jen tím, že jsem z toho vyrostla?
Asi hlavní změna (která nastává sice pozvolna a nenápadně, ale její dopad je zjevný) je moment, kdy se z nás stává někdo, kdo nejen že se na Vánoce těší, ale musí se o ně i postarat. Dává to rozum, žejo. Ale zjištění, že žádnej Ježíšek vůbec není, je jenom začátek série frustrací, který z Vánoc spousta dospěláků má. :)) To pak máme další "objevy". Třeba že dárky dává i tchyně, a to nejen takové, o které jsme Ježíškovi nepsali, ale i dárky který nás nepřímo ohrožujou na životě. :)) Kousavej svetr, ideálně rolák. O tři čísla menší ponožky. Pobyt pro dva v lázních, který bytostně nesnášíme, ale manželka tam děsně chtěla jet. No měj rád Vánoce, když se k tomu přidaj všechny ty fronty, masové materiální šílenství, a další nejen nákupní hysterie.
Bohužel, některým věcem se nedá utéct. Ale spousta věcí jde zlepšit. Tak třeba
Znovu si přej něco úžasného!
Děti touží. Přejí si, mají sny. A věří tomu, že se pod stromečkem mohou splnit. Tak proč znovu nezatoužit po něčem novém? Jó, jó... Ten pocit, že už všechno máme a to co potřebujem, si stejně vybereme sami nejlíp. Ale proč "degradovat" kouzlo Vánoc na něco, co potřebujem? Na Vánoce se mohou plnit sny. Ale aby se nám mohly splnit, musíme nějaké mít. Znovu si přej něco úžasného!
Zlepšit se v angličtině a vyrazit na několikatýdenní dobrodružství v cizině. Hodit první tisícovku do kasičky na společnou dovolenou. Konkrétní model kabelky, kterou si prostě zasloužíš! Když máš konktŕétní touhy, mohou se ti konkrétně plnit.
Piš Ježíškovi, i když jsi dospělá
Základem je mít sny, dalším bodem je dát o nich vědět. Ne proto, abychom něco očekávali od druhých. Ale třeba proto, že psaní dopisů Ježíškovi může být skvělá, rodinná aktivita, kde se jeden o druhém dozvíte spoustu věcí. Děti mohou vidět a chápat, že i dospělí mají své sny. Dospělí mohou poznávat, že i jejich okolí má nějaké touhy, které třeba dokážeme naplnit. Společné snění prohloubí jednotnost rodiny a další, společné těšení na Ježíška. Budujme nové zvyky a tradice, které prohlubují vztahy a sbližují nás s druhými.
Uvědom si, co všechno máš, aniž by sis to musela přát
Rodinu. Manžela. Domov. Teplo, když je venku plískanice. Kde spát, co jíst, co číst... :) a tak dál. Vánoce mohou být svátkem vděčnosti, namísto svátkem nenasytnosti. Zapal si k tomu františka a nalej dvě deci svařáku...
Spočítej zázraky
Vzpomeň si na období, kdy ti některá z těchto věcí chyběla a uvědom si, že to, že je dneska máš, se rovná zázraku. Nebo ne? Zázraky se dějí. Věř tomu tím spíš, pokud ti některá z těchto věcí chybí.
Spoj se s druhými a vykouzli atmosféru
Ta atmosféra je o lásce. O vděčnosti. O radosti nejen z vlastních, splněných přání, ale z toho, že se přání mohou plnit i druhým. Znovu sni a napiš Ježíškovi! Přidej k tomu pár smrkových větviček, vonné svíčky, trochu cukroví a atmoška je na světě. :)
Připomeň si původní příběh Vánoc
Ten je podle křesťanských zvyklostí o narození Ježíše (Ježíška). Spasitele národů, který měl lidstvu ukázat, že všechno je možné tomu, kdo věří. Že zázraky se dějí, je k čemu vzhlížet, že zlo je možné přemáhat dobrem a že člověk nemusí otročit ani systému, ani tradici, ani své minulosti. Že svoboda, pravda a láska nejsou prázdná slova.
Nádhera. Takže já už se vážně těším. Co vy? :)
