Jedna malá výhra a jedno velké zamyšlení (nebo obráceně??!)
Po roce blogování mou "blogerčí duši" oblažila jedna moc milá zpráva. Jsem žena 30+ byla redakcí blogerky.cz zvolena mezi TOP5 blogů měsíce dubna. Je to zatím první podobná, veřejná zmínka - takže si umíte představit, jak velkou radost mi to udělalo. Tím spíš, že nepatřím do skupiny blogerek +náct, ale 30+ :))
A nejen díky otázkám, které mi byly položeny, jsem se pustila do zamyšlení..
Co se mi líbí na druhých blogerkách?
Za mou relativně krátkou blogovací dobu jsem se samozřejmě tak nějak rozhlížela kolem sebe a tvořila si vlastní představu o tomto světě a jeho postavách. Blogů a blogerek je obrovská spousta. A je těžké vybrat si, co vlastně číst. Za sebe : vybírám si věci, které se vymykají, na nic si nehrajou a umí mne oslovit. Mám ráda blogerky, které jsou něčím zajímavé.
Výjimečná - nebo trapná?
S originalitou je to ošemetné. Každý by totiž chtěl být originální, nějak vynikat, nesplývat s davem - ale neuvědomuje si, že ta samá originalita činí člověka "jiným". Přesně tak jiným, jak to bývá vysmíváno mezi dětmi. Odlišným - a tedy na očích i se svými nedostatky. A přesně tahle věc bývá ve školách a školkách důvodem k šíkaně. A v dospělosti k diskriminaci. A v sousedství k závisti a nenávisti.
Být "jiný" tak vůbec není lehká věc, ať už jako člověk, nebo bloger, nebo umělec... A proto je spousta věcí, myšlenek, knih, uměleckých děl a blogů, které se ztratí v překladu. Proto je tak málo výjimečných - v kladném slova smyslu - protože opravdu vybočovat z davu a být originální, není jednoduché a není to bezbolestné. A to je vlastně dobře. Každá věc má mít svou cenu.
Jakkoli to není lehké, ve svém dalším blogování se o to chci pokusit. Mít odvahu - ukázat své "odchylky". :)) A velmi doufám, že mně na mém tripu podpoříte ;)
Přílišná inspirace škodí
Čím dál tím víc zjišťuji, že nemá smysl sledovat cizí blogy ve smyslu čerpání inspirace. Co jde někomu jinému, nemusí jít mně. A co vystihuje osobnost druhého, bude z mé strany jen herectví. Sledování toho, co komu funguje a uplatňování podobných principů jako vlastních, může být sice krátkodobým ziskem - jakkoli, nikdy mně to nedostane tak daleko, jak daleko bych mohla dojít s vlastní strategií. S vlastní myšlenkou.
Neumíme obdivovat.
Myslíme si, že ukázat vůči někomu obdiv, je trapné. Není to cool. Přeci já jsem víc cool, když mám všecko na salámu! A tak děláme, že nic a "pokoutně krademe" to, co se nám na druhých cool zdá. Hrozně podivný jev.
Samozřejmě, nemám patent ani na moudrost, ani na odlišnost a dělám chyby, stejně jako každý jiný. Ale chci se učit a rozvíjet. A zjišťuji že blog je k tomu ideální nástroj.
Velké poděkování na závěr.
Slavíme téměř roční existenci blogu a jedno malé velké vítězství. :) Samozřejmě, to všecko je naše společné dílo. Nebylo by článků, nebylo li by vás - čtenářů! A tak moc děkuji za vaše komentáře, lajky, sdílení - za to, že občas něco přečtete. :) Doufám, že to tak zůstane, bude nás čím dál víc a podobných malých velkých úspěchů společně zažijeme ještě spoustu. :)
Jana
Pěkné zamyšlení a má něco do sebe :)
Ta inspirace je podle mě normálně korektní věc, jak se něco přiučit. Za začátku. Podle mě se to v tobě pak dříve či později zlomí a tvoje pravý já se projeví. To je jak s konkrétním oblečením, které může být sice zrovna in ale necejtíš se v tom dobře a časem to sundáš :)
Zase prima komentář. :) Máš pravdu, každopádně, je inspirace a „inspirace“… vlastně říkám „inspiraci“ „inspirce“, abych ji nenazvala rovnou něčím.. horším.. chápeš. ;) :D :D Proti inspiraci nic. 3:)))