Přichází prý na ženy mezi třicítkou a čtyřicítkou a další je (díkybohu) až v přechodu.
Prostě krize a kolize patří do života. Ať chceme nebo ne, jsou krize partnerské, manželské, krize ve výchově dětí a samozřejmě i krize osobnostní, mezi které spadají všecky ty kolem "středního věku". Střední věk je trošku relativní pojem... stejně jako každý dospíváme v jiném věku, každý dorazíme do svého "hrůzného bodu B" taky jinak. Každopádně, pozitivní je, že v tom za a) nejsme sami, a za b) je to oficiální!! Což znamená - že občas (a zejména mezi třicítkou a čtyřicítkou) máme nárok udělat kolem sebe nějaké to drama :)))
Co se tak nejvíc řeší? Přelom. Jako vždycky. Třeba jako když potkáte na parkovišti "chlapečka" (míněno ironicky a myšleno "mladý muž kolem dvaceti), který houká na auto (které vás málem srazilo, aniž byste si toho všimla) : "Pozoor je tam pani!"
PANI !! Chápete?? Takže já už jsem asi "pani", což je pro mně úplně to samý jako "ňáká teta" ze sousední vesnice. Bohužel - jiné než podobné oslovení nás potkávat nebude. No ale zase prima je, že horší oslovení už se taky nechystá. :))) Asi by mně odrovnalo, kdyby se říkalo nějak jinak i padesátnicím.. šedesátnicím.. Třeba BABI. (A jo, přijde mi to uplně jstejně neadekvátní, jako říkat třicátnici PANI). Což si (oh bože opět díky!!) mohou dovolit jen naše vlastní vnoučata. I tak jsem myslela, že ho kopnu do hlavy, a jeho zářivý úsměv se mi chtělo opětovat spíš vypláznutím jazyka, nebo tak něco.
Přelomů, mezníků a životních situací k bilancování je v lidském životě víc. Asi je dobré o nich vědět, protože se nám stávají všem. Ten po-třicítkový mezník obnáší hlavně řešení toho, zda máme správného partnera, se kterým je možno založit rodinu. Nebo zda někoho takového ještě vůbec stihneme najít, než nám biologické hodiny odzvoní "tos' prošvihla holka". Některé se rozhodují, zda vůbec rodinu chtějí - protože tohle je ten nejzašší čas, kdy ještě mají možnost svobodné volby. Noo žádná prdel asi.
Jak to všecko uzavřít a svůj "přerod" přežít ve zdraví? Tak řekla bych, že rad máme všude tři hromady. Různé časáky, literatura, weby, všecko plné doporučení, ze kterých doporučuji nejvíce : "Hlavně se z toho neposrat". Nenechte se do ničeho manipulovat, rady (včetně těch mých) si sumírujte do průřezu, ale co se mně osobně týká - nejradši mám ty, u kterých se alespoň zasměju. Protože vím, že "to přežiju" stoprocentně... a víc asi není důležité. ;)
Třikrát hurá všem ženám 30+ !!! :))
