Takjo. Ten novoroční detox...
Samozřejmě, že v lednu se až tak úplně nedetoxikuje. Začala jsem s tím už vloni. A vedl mne k tomu nejspíš přetížený pocit svědomí po vánočních svátcích. :) Ale na druhou stranu, komu by škodilo dát si jednodenní polopůst, po prosincovém "obžerství"? :) Správně! Mně teda rozhodně ne. :D
Ideální čas pro detoxikaci organismu, formou půstu od některých potravin, je jaro. Příroda se probouzí k životu a také lidské tělo je detoxikaci lépe nakloněno. Nicméně, stejně jako je jaro ideální čas detoxu, tak je detox ideální, pokud se vydrží více dní. Jenže!! Pokud jste na tom jako já (čokoládovo - máslový závislák), nemůžete si myslet, že do toho skočíte a hned to dáte. I proto jsem se rozhodla, že do jara ten detox malinko natrénuju. :)
Co a jak jíst nebo pít, jsem čerpala z podobných článků jako je TENTO. Řekla jsem si, že mám povoleno veškeré ovoce i zeleninu, zákaz kávy a vydržela jsem od rána do cca 6 hodin odpoledne. To mne tak příšerně začala třeštit hlava, že jsem musela spolknout alespoň žitný krajíček chleba se šunkou. Vydržela jsem bez kávy.
Byla to nechutná zkušenost. :)))
Nicméně, jelikož to hlavní mělo přijít po detoxu, nesložila jsem zbraně. :) Můj další plán byl pít pouze čistou vodu a neslazené nápoje, vynechat sladkosti, čokoládu a jiné "zbytečné" pochutiny. Nahradit světlou mouku celozrnnou variantou (ideálně žitnou, jáhlovou, pohankovou atp.), přidat do jídelníčku více ovoce, zeleniny, namísto příloh a vařit více dušených a vařených pokrmů, namísto smažení a hojného používání oleje. Samozřejmě, také chci nahradit tučné produkty za nízkotučné a tak nějak prostě regulovat příjem kalorií. Další idea byla, že budu jíst pravidelně.
Tak pravidelnost?
Pravidelnost je jediná věc, se kterou se mi nepovedlo ani začít. :) Pravidelnou mám možná snídani, protože na tu jsem vždycky doma. Co se mi naopak povedlo, je pít jen čistou vodu a neslazené nápoje. Za celý leden jsem neměla nic sladkého k pití a jen jednou jsem si osladila kávu, protože černou a hořkou ji nevypiju. Snídám ovesné, jáhlové, nebo pohankové kaše s ovocem, na což se každé ráno hrozně těším, jako na sladkou snídani. To mi rovněž problémy nedělá. Horší je oběd, kdy jsem někdy doma, někdy venku a tam jsem odkázaná na to, kde a jak se můžu najíst, popřípadě můžu-li si oběd vzít s sebou. Více méně se mi ale daří držet se nastolených zásad. Večeřím zpravidla doma, takže tady zpravidla také problémy nemám. A po večeři nastává to nejhorší.
Čelím pravidelnému zvyku, se prostě po celém pracovním a rozlítaném dni "odměňovat" cukrem. Joojoo jasně, ovoce jen dopoledne, žejo. (Pche!!) Jsem VDĚČNÁ (!!) když to proběhne jen o pár kouscích ovoce. Pravidelné porušování zákazu sladkostí už beru spíš jako součást celého procesu. :D Ale! Za úspěch pokládám už to, že se tak neděje každý den. Ani každý druhý den. ;) Když třetí, tak si tleskám. :D
Výsledek
Podařilo se mi vynechat cukr z nápojů. Podařilo se mi nejíst sladké denně. Podařilo se mi snížit obsah tuku, sacharidů i cukru v běžně konzumovaných potravinách. Nepodařilo se mi dodržet tak vysokou laťku, jak jsem si ji nastavila, ale to nevadí. Můžu se k ní dopracovat. :) Neúspěch přičítám hlavně nepravidelnému stravování, na kterém musím zapracovat.
A vlastně jsem se sebou spokojená. Dala jsem si předsevzetí a udělala první krok: pustila se do jeho realizace. Velká část se mi podařila splnit. To znamená především učit se vnímat co jím a snažit se to nějak regulovat, podle vlastních cílů. A pomaličku zkusím vypilovávat nedostatky. :)
Jak u vás? Dařilo se, nedařilo, pokračujete, nebo jste to shodili ze stolu? ;) Těším se na komentáře!
J.
Myslím, že důležité je vůbec začít o tom přemýšlet a hledat cesty, jak to udělat. Já si tedy nikdy nedávala cíle jako: detoxikovat se, cíleně hubnout, držet dietu…ale sama uznávám, že co jsem starší, tak nějak přirozeně koukám po zdravějších věcech. Někdy. :D
Koncem minulého roku jsem objevila hummus. Taky mám ráda různé tvarohy, špaldové lupínky a vícezrnné vločky. Jo, a taky piju už jen kávu s mlékem, bez obligátních dvou lžíček cukru, (a toho se držím už víc, než tři měsíce). Ale abych tě podpořila – posledně jsem při nákupu sáhla po půl kile sušenek, protože proč si občas nedopřát trochu radosti. :D