O kapce v moři - příběh který můžete nosit jako šperk
Minulý týden mi přišel dáreček z eshopu Eppi. Tedy, pokud se mnou jednali jako s běžným zákazníkem, musím říct, že jejich přístup se často nevidí. Na celé zásilce byla vidět neskutečná péče a ryze osobní přístup. Všecko krásně ve sladěných barvách, rozkošně a důkladně zabaleno, doplněno certifikátem ke šperku, čistícími ubrousky, bonbónky.. no nádhera.
Věděla jsem, co bude uvnitř, ale i tak jsem si rozbalování užila, jako dítě u vánočního stromku. :) A samozřejmě (jako vždy) jsem vám z toho pořídila pár fotek. :) Eppi je mi sympatické. Důvody momentálně přeskočím a nechám si je na příště. Je totiž možné, že s tímto eshopem budeme spolupracovat pravidelněji, tak se k tomu určitě vrátím. :) Dnes mám pro vás příběh mého šperku.
Každá žena chce být něčím výjimečná. I já. A každá žena k tomu občas použije nějakou tu drobnost. Jako třeba náušnice. Které jsou pro mne výjimečné svým příběhem. Pravda, dala jsem jim ho já samotná, ale nechodí to v životě právě tak? Ten příběh, je psaný načisto a z hlavy.. a vypráví o
O kapce v moři
Kdysi bývala v moři jen jedna kapka. Úplně sama, samotná. Tedy vlastně.. tak si to o sobě alespoň myslela. Nám to možná přijde legrační, protože jedna kapka přece nemůže být tak veliká. A přesto, pro někoho to může být oprávněným důvodem ke smutku. Ke smutku ze samoty.
Jednoho rána ke kapce doklopýtal krab. Někoho, kdo je samotný, by to možná rozveselilo. Ale kapka veselá nebyla ani trošku. Jakmile uviděla kraba, hned ji popíchlo, že má všecky nožičky do páru, navíc má i dvě klepeta a tak jí vlastně nemůže rozumět. Protože ona je jen jedna. A tak krab zase odklopýtal a bylo mu líto, že ji ještě více rozesmutnil. Tak dni ubíhaly.. občas přišel nějaký tuleň, ale ten měl dvě ploutvičky vpředu. A nebo tulenici. A nebo kapky deště, ale těch bylo zase tak moc, že si prý "nemají nač stěžovat".
Až jednou..
Slunce pálilo příliš moc a milé kapce vyschly slzy. Nikdo vlastně neví proč. Možná už jich bylo mnoho. Možná už je ostatní nemohli snést. Možná bylo prostě jen příliš velké vedro a ona už nemohla plakat, leda by sama vyschla. A jak se tak snažila nevyschnout, neslzavýma očima se jí dobře pohlíželo na svět a ejhle! Vidí, že jedna kapka moře nedělá. Zjistí najednou, že všude kolem je kapek plno a co víc! Někdy se zastaví i krab, co má nožičky i klepeta do páru. Nebo tuleň, který má dvě ploutvičky vpředu. Vidí i kapku po svém pravém boku. A další po své levé straně. A už se necítí "jen jako kapka", ale je pyšná, že je mořem.
Konec příběhu
A jak říkala paní učitelka ve škole: "Co z toho plyne?" No pro mně to, že nikdy, nikde, nikdo není úplně sám a bez opory. A pokud ano, stačí se "jen" sebrat a jít pomoci někomu, kdo je ještě osamocenější. ;) Takhle vznikají přátelství. A na to si vzpomenu, když vidím své stříbrné náušničky s kapkami z moře. Teda s topazy, chtěla jsem říct. :)
Líbila se vám story? Pokud ano, lajkujte, sdílejte a budete si jich moci přečíst víc. Každý váš šperk tak bude moci mít svůj příběh. ;)
Btw, co na ně říkáte? :)
No Jani,jen tiše závidím, ale zároveň ti to moc přeji. Eppi již komentuji dlouho. A všechny jejich šperky a upoutávky natož příběhy jsou úžasný. Můžu i s Eppi vyhrát za ty komentáře. Tak snad se mi to někdy poštěstí. Jinak tvůj příběh je hezký. Těším se na další. Měj se krásně moje oblíbená blogerko.
Tak přeji hodně štěstí. :) Ale kdyby náááhodou nepřicházelo dostatečně rychle, nechala bych manželovi tip na nočním stolku ;) přeci jen, dá se tam vybrat za celkem příjemnou cenu. ;)