Venkovská idylka je pomalu u konce
Zítra jsem opět na cestách a vracím do pracovního koloběhu. Zdržím se v Praze, kde je nějaká ta pracovní chůzka a plánovaná akce pro novináře a blogery, kde se otočím, abych vám o tom něco napsala. Následně rovnou do Brna.
Nejsem typ, co by dokázal na vesnici dlouhodobě bydlet, ale potřebuji tam často být. Součást mého dětství byl život na malém městě, zvykla jsem si na zeleň, koupání v přírodě, přecpávání se třešněmi rovnou ze stromu a hrachovými lusky přímo ze zahrádky.. A nedám na venkov dopustit. Když dnes jdu hypermarketem a vidím ceny a kvalitu podobných druhů ovoce a zeleniny, cejtim se jak Alenka v říši divů. No. Idylka je to přenádherná, ta zeleň a procházky, to čerstvé sezónní ovocíčko a zeleninka.. ale stejně jako k životu potřebuji venkov, potřebuji k životu i město. Na vesnici pro mne ožívají fotografické objekty, ze kterých se stává příběh, krásy, kterými se hrozně ráda kochám. Ale město je živé především lidmi, kulturními a pracovními příležitostmi, což je pro mne neméně důležité.
I tentokrát jsem si to samozřejmě užila na max, jak s přáteli, tak s rodinou, i o samotě venku. Jakkoli, už se nemůžu dočkat domova a "poctivého sezení u počítače", práce a dalších projektů, na kterých pracuji. Venkov totiž funguje i jako vlna inspirace. :)
Přidávám pár fotek z procházek, ať i vy můžete potěšit oko a myslete na mně! V Praze se budou řešit důležité věci - tak ať všecko klapne! :)
J
[supsystic-gallery id=3 position=center]
