Z cizího krev neteče. Říká Božena.
Chcete poznat o čem jest skutečná, současná povaha lidská? Přátelé, pronajměte byt. A nebo začněte podnikat. Dvě věci, které jsme naposled řešily s Božkou. Kdo prostě nikdy nic nepronajímal a nepracoval aspoň chvíli na živnosťák, neví o čem je život. A hlavně, neví, o čem jsou lidi. Ale holky, to vůbec nevadí, protože my vám to s Bóžou dneska přetlumočíme.
Sedíme u stolu, srkáme víno a Božka rozhořčeně líčí stav svého bytu:
"Jako představ si, že já koukám na ten stůl a řikám.. "To je můj stůl?" Něco mi tam prostě nesedělo, chápeš. No a von: "No.. ano." (Stůl fakt ze smeťáku, chápeš!!!). A já na to: "No ale tohle není ten stůl co tu byl." No stůl co tam byl, spolu se čtyřma židlema, byl z masivu, rozumíš. MASIV! A on mi tam šoupne cosi oprýskanýho z jetý překližky a tváří se, že tak to je v naprostém pořádku. On nic! Koupelna obalená špínou a vodního kamene, že bys ho mohla dolovat. Zničený i to, co sis myslela, že zničit nejde. A co jsi v podstatě nikdy zničený neviděla, protože pokud bydlíš ve svym, pravděpodobně ti to vydrží téměř celý život. A víš za jak dlouho to zmáknul? Za rok. Jasný, prostě z cizího krev neteče.
"Přemejšlim, jestli jsem se kdy v podnájmu k věcem chovala takhle nechutně", pokračuje. "A že jsem se něco nabydlela v bytech jinejch lidí. Ale ne. NE! Nikdy jsem nikomu z bytu neudělala smeťák, nikdy jsem nic neukradla. Tak kde je sakra problém??"
"Ty já nevim". Odpovím Božce. Je fakt, že si nedokážu představit podnájemníka žijícího jako prase, který pak přejde do vlastního, kde by měl mít čisto jako ve škatulce. Je to vůbec možný? Až taková změna v charakteru?
Je to jako když si s někým domluvíš kšeft, schválíte si cenu, a když je hotovo.. musíš několikrát volat jak to bude s doplatkem. Když se konečně dovoláš (což tě stojí mraky času navíc) tak si poslechneš jak to "nějak vymyslíme". Načež čekáš dalších pár týdnů. Opět uháníš a milej zlatej dotyčnej ti řekne, že Franta vedle mu to udělá levnějc, a teda že se oba určitě shodnem, že žádnej doplatek řešit nebudeme. Za práci, kterou má dva měsíce hotovou a odevzdanou. Jako CO-ŽE???
No nic, no nic. Příkladů mraky. Než se společně vynadáváme, vymlasknem láhev vína. To trochu pomůže. Malinko. Zbytek asi pak zaspíme a v ostatním nám nezbyde, než se poučit. Opakujem si Božčinu mantru - z cizího krev neteče. Co jde, to se ukradne - a ukrást jde skoro všecko. Co nemáš sepsaný, vyfocený a orazítkovaný, jako by nebylo. A je dobrý počítat s tím, že ani fakt, že to máš, ti ve finále nemusí být nic platný.
